Edinburgh, pevnost skotských králů

Možná znáte ten mrazivý a vzrušující pocit, kdy vaše noha konečně spočine na edinburském chodníku. Nezáleží na tom, zda jste přijeli vlakem, autobusem, tramvají nebo taxíkem. Vzápětí pocítíte závan čerstvého větru, neúnavně vanoucího od moře a nesoucího tóny dud. Zpočátku nevíte odkud, ale sluch vás neklame. Nedlouho poté stanete tváří v tvář monumentální scenérii, kterou nabízí jen málo měst na světě. Rozlehlý zelený park a nad ním se tyčící skalní masiv, korunovaný kamenným hradem, nad nímž se divoce prohánějí mraky.

Představíme-li si Edinburgh jako hlavu Skotska, pak její korunou je právě Edinburgh Castle. Je nepřehlédnutelnou dominantou města, tyčící se na vulkanické skále, která se v dávných dobách zvedala nad okolním bažinatým terénem a lesy jako jediné suché a bezpečné místo. Hradní skála je kontinuálně osídlena několik tisíc let. Nejprve tu bylo pár chatrčí, poté osada, pak centrum kmenového království Votadinů zvané Din Eidyn, tedy Eidynova pevnost, jež se později změnila v královský hrad a nakonec středověké město Edinburgh. Pevnost i rodící se město nabývaly stále více na důležitosti, avšak hlavním městem skotského království zatím zůstávalo prastaré posvátné místo, Scone nedaleko Perthu. Jako o královském hradu se o Edinburghu prameny poprvé zmiňují v 11. století.

Velký rokvět zažil Edinburgh za vlády krále Davida I. v 1. pol. 12. století, kdy Edinburský hrad sloužil jako královská rezidence, pokladnice, sídlo šerifa a také jako vězení. S výjimkou kaple sv. Markéty, která je dnes nejstarší částí hradu, však ze staveb doby krále Davida I. nezbylo zhola nic. Na tom má zásluhu jeden z nejvýznamnějších skotských králů, Robert I. Bruce, který hrad nechal přestavět a zesílil jeho opevnění. Vzhledem k neustálým anglickým výpadům proti Skotsku a strategické poloze se na hradě střídaly skotské a anglické posádky, fakticky však nebyl hrad v Edinburghu nikdy dobyt a Angličané se ho zmocnili jen tehdy, pokud je Skotové do hradu sami vpustili.

Většina staveb, které lze dnes na hradě navštívit, dobu středověkých válek nepamatuje. Roku 1460 se stal skotským králem Jakub III. Stewart, který Edinburgh povýšil na metropoli skotského království. Právě on nechal z velké části přestavět dosavadní gotický hrad, ze kterého vytvořil renesanční sídlo s ústředním čtyřúhelníkovým nádvořím po staletí nazývaným Palace Yard, ale dnes známým jako Crown Square. Grandiózní plán přestavby si však vyžadoval i velké úpravy stávajícího hradního vrchu, a tak muselo být vybudováno masivní kamenné sklepení přes celou skalní plošinu svažující se k jihu. Nové nádvoří bylo lemováno královským palácem a budovou Great Hall - kostelem zasvěceným sv. Marii, na jehož místě dnes stojí Scottish National War Memorial.

V 16. století byl hrad impozantní pevností s královským palácem, místem, kde zasedal skotský parlament tří stavů, hlavní zbrojnicí a pokladnicí s korunovačními klenoty, depozitářem národního archivu, sídlem několika státních úředníků včetně nejvyššího pokladníka a také obávaným vězením. Svého vrcholu pak dosáhl za vlády skotské královny Marie Stuartovny, kdy se stal pohodlnou královskou residencí. To však netrvalo příliš dlouho, neboť již v letech 1571-3 byl Edinburský hrad z větší části rozbombardován při vzpouře skotské šlechty proti královně. Při obléhání trvajícím téměř dva roky vzaly za své velké věže hradu, část paláce a také úseky hradeb. Tato událost znamenala počátek konce Edinburského hradu jako královského sídla.

Během dalších staletí hrad prodělal značné změny a v jeho zdech se odehrálo mnoho skvělých i hanebných skutků. Když roku 1603 usedli skotští Stuartovci i na anglický trůn, stala se z hradu v Edinburghu především vojenská pevnost a vězení, kde se vystřídali zajatci z války sedmileté, o americkou nezávislost i válek napoleonských. Od roku 1818 se z hradu stala památka, kde byly k vidění skotské korunovační klenoty za 1 šilink. Roku 1888 přibyla nová brána, dnes slavný vstup do hradu, avšak s příchodem I. světové války se hrad opět změnil ve vězení. Tuto úlohu plnil i ve válce následující, kdy zde byli drženi piloti německé Luftwaffe. Dnes je hrad národní památkou a společně se Starým a Novým městem Edinburghu je zapsán na seznamu UNESCO.